Rumunsko, země na pomezí mezi kulturou západní a východní, kde se s původními Rumuny stýkají tři další etnické skupiny – Ukrajinci, Maďaři a Němci. Kde najdeme kromě vlídného pravoslaví katolíky i protestanty. Pro zajímavost – v současném Rumunsku je pouze 0,1 % obyvatel bez vyznání, u nás 86 %.
A to přesto, že komunistický Ceausescův režim byl v mnohém vůči církvím sice méně důsledný (některé pravoslavné kláštery nebyly zrušeny), ale lokálně často tvrdší než v Česku.

Fotografie pocházejí převážně z Transylvánie a Bukoviny, krajin sice rozdílných, něčím však přesto propojených – obě náležely po určitou dobu k rakousko-uherské monarchii. Stopy jsou dosud patrné.


Živé kláštery v Jižní Bukovině

Jižní Bukovina (neboli Moldavsko) patřila Rakousku-Uhersku poněkud kratší dobu. Podstatně delší čas byla pod vlivem Ruska, takže zde najdeme hlavně pravoslavné kláštery. Pocházejí většinou
z 15. a 16. století a jsou díky častým nájezdům taktéž opevněné.

Na klášterních kostelících nejvíce překvapí překrásné fresky uvnitř i zvenku. Pečlivě průběžně obnovované, takže zářící novotou.



Voronet – proslulá voronetská modř

Humor – andělské podloubí kláštera

Sucevita – biblické postavy
zdobí klášterní zdi

Agapita – pilné sestřičky při obnově
jednoho z největších ženských klášterů

Neamt – nejstarší mužský klášter
Bukoviny stále žije

Putna – kamenné obydlí poustevníka
Daniila nedaleko proslulého kláštera

Putna - na ukrajinské hranici
pěstují bratři růže i hudbu